|
|
Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu
Pfeifer, Radim ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Bujnovský, David (oponent)
Název: Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu Cíle: Hlavním cílem práce je postihnout vývoj v oblasti specifických herních dovedností, základních pohybových dovedností a agility u mladých hráčů fotbalu (12-14 let) mezi dvěma měřeními v rozmezí necelých dvou let. Současně je cílem ověřit závislost specifických herních dovedností na základních pohybových dovednostech. Metody: Pro praktickou část této práce byl použit longitudinální kvantitativní výzkum s empirickými prvky. Metodou výzkumu byla zvolena metoda pozorování - měření. Výzkumný soubor byl tvořen hráči věkové kategorie U14 z fotbalového klubu FC Tempo Praha (n=12) a byl měřen opakovaně v rozmezí dvaceti měsíců. Úroveň základních pohybových dovedností byla zjišťována pomocí testu TGMD-2 (Test of Gross Motor Development) a úroveň specifických fotbalových dovedností byla zjišťována pomocí testu vedení míče. Úroveň agility byla zjišťována pomocí testu agility. Výsledky: Bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo v prvním měření celkově 83,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. V druhém měření bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo celkově 91,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. Mezi oběma měřeními...
|
|
|
Sociální dovednosti u žáků základních škol a víceletých gymnázií
Lukáš, Richard ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Komárek, Tomáš (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra psychologie Richard Lukáš Sociální dovednosti a emoční inteligence u žáků základních škol a víceletých gymnázií (bakalářská práce) Vedoucí práce: PhDr. David Čáp, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt: Víceletá gymnázia jsou v českém vzdělávacím systému vnímána jako elitní vzdělávací instituce poskytující akademické vzdělání a připravující na vysokou školu. Studenti gymnázia jsou vzděláváni v akademicky a sociálně homogenním prostředí. Cílem této práce je představit návrh výzkumu, který ověří, zdali se liší úroveň sociálních dovedností a emoční inteligence žáků 2. stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia. Práce je postavena na hypotéze, že heterogenní složení žáků na základní škole má ve srovnání s homogenní skladbou studentů na gymnáziu vliv na rozvoj těchto dovedností. Oporou pro toto tvrzení je teorie mezi- skupinového kontaktu a další teorie. Prostředí nižšího sekundárního stupně vzdělávání je charakterizováno z pohledu vývojové psychologie i skrze srovnání sociálně psychologického prostředí základní školy a víceletého gymnázia. V rámci návrhu výzkumného designu představuji longitudinální výzkum, který využívá dotazníky Social Skills Improvement System, MSCEIT, Klima školní třídy, B-3 a další metody pro kontrolu možných intervenujících...
|
|
|
Lingvistická pragmatika ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Mašín, Jaroslav ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Tato práce náleží svým zaměřením do oblasti studia osvojování češtiny jako cizího jazyka a zabývá se osvojováním pragmatické kompetence nerodilými mluvčími. Vzhledem k tomu, že se jedná o širokou oblast, koncentruje se práce na mluvní akty žádost/prosba. Cílem práce je popsat, jak si dva studenti češtiny osvojovali tyto mluvní akty během jednoročního intenzívního kurzu. Nejdříve jsou podána teoretická východiska. Českému čtenáři je zde představen termín pragmatika mezijazyka. Kapitola dále mapuje, čím se pragmatický výzkum jazykových projevů nerodilých mluvčích obecně zabývá a jaké otázky si klade. Pozornost je věnována tomu, jak je možné sbírat data pro výzkum pragmatické kompetence, jaké typy chyb zpravidla nerodilí mluvčí dělají, jaké prostředí je vhodné pro rozvoj pragmatické kompetence nebo tomu, jak pragmatickou kompetenci ovlivňují individuální rozdíly mezi studenty. V další části se pozornost obrací k mluvním aktům žádost/prosba. Uvádíme přehled významných longitudinálních výzkumů, na základě kterých bylo zjištěno, že studenti angličtiny procházejí pěti vývojovými fázemi. Ty jsou zde detailně představeny. Ve výzkumné části je detailně popsáno, jak si dva nerodilí mluvčí (student z Tchaj- wanu a studentka z Japonska) osvojovali mluvní akt žádost/prosba. Sběr materiálu trval dva semestry a...
|
host ::
RSS.